Schématické značky logických obvodů1 a 2
Zde popisované značky, vyvinuté Mezinárodní elektrotechnickou komisí IEC, mají značnou vypovídací schopnost, protože ukazují přesně souvislost mezi každým vstupem a výstupem obvodu, aniž by bylo nutno uvádět jeho vnitřní logiku.
Pro znázornění logických funkcí se u schématických značek používají významové značky a označení závislostí, které představuje vzájemné vztahy mezi číslicovými vstupy a výstupy.
Na stránce je pouze výběr schématických značek. Další potřebné značky jsou v použité literatuře.1 a 2
Obecné významové značky
Obecné významové značky bývají zpravidla umístěny uprostřed nahoře nebo výjimečně uprostřed bloku značky.
Značky jsou v pořadí: NAND, OR a XOR (viz základní logické operátory).
| = | Logická rovnost. Mají-li všechny vstupy tentýž logický stav, je výstup interně v log. 1. |
| X/Y | Kodér nebo dekodér. X a Y je možné nahradit vhodným označením použitých kódů. |
| DX | Demultiplexer |
| MUX | Multiplexer/datový selektor. |
| ∑ | Sčítačka (sumátor) |
| SGRm | Posuvný registr (m-počet bitů) |
| CTRm | Binární čítač (m-počet bitů nebo parametr doby periody 2m) |
| CTRDIVm | Čítač s periodou m |
Významové značky pro vstupy a výstupy
Významové značky pro vstupy a výstupy jsou přikresleny ke vstupům a výstupům.
Na obou značkách je invertor. Na první je s označením pomocí značky změny logické úrovně (logické polarity), která se používá v detailních logických schématech a na druhé s označením pomocí značky negace, které se používá v čistě logických schématech.
I u značení podle IEC je možno pro označení negace i nadále používat kroužek. Rozdíl je v tom, že při označení kroužkem čteme vně obvodu (externí) logické hodnoty a při označení „trojúhelníčkem“ čteme vně obvodu úrovně. Uvnitř obvodu (interní) čteme vždy logické hodnoty.
Označení negace může být i na vstupech obvodů.
Pozor na směr trojúhelníka označujícího změnu logické polarity!
Značky v ohraničeném poli prvku
 | Symbol zpožděného výstupu. Změna výstupního signálu
se zpozdí až do doby, kdy se vstupní signál, který změnu způsobil (např. na vstupu „C“), vrátí do svého externího počátečního stavu nebo na svou počáteční úroveň. |
 | Otevřený výstup s nízkoimpedanční nízkou úrovní (LOW) |
 | Pasivní zvednutý (pull-up) výstup. Odpovídá otevřenému
výstupu s nízkoimpedanční nízkou úrovní s vestavěným pasivním zvedacím odporem. |
 | Třístavový výstup |
 | Dvouprahový vstup. Vstup s hysterezí. |
 | Povolovací vstup (enable). Při interní log. 1 jsou všechny
výstupy povoleny. Při interní log. 0 jsou všechny výstupy interně zablokovány. To znamená, že jsou interně v log. 0. Třístavové výstupy mají interně svůj normálně definovaný logický stav, navenek však mají vysokou impedanci. |
|
J, K, R, S, D |
Informační vstupy bistabilních prvků |
|
R, S, C |
Řídicí vstupy bistabilních prvků |
 | Vstup posuvného registru. Směr posuvu je doprava nebo
dolu. |
 | Vstup posuvného registru. Směr posuvu je doleva nebo
nahoru. |
 | Vstup pro čítání nahoru. |
 | Vstup pro čítání dolu. |
 | Vstup pro zadání obsahu. Interní log.1 nastaví prvek na
hodnotu „m“. Například Při CT=0 jej vynuluje. |
 | Výstup obsahu udává, při jaké hodnotě „m“ se nastaví
výstup obvodu na interní log.1. Například Při CT=0 nebo při CT=15. |
 | Dynamický vstup. Přechod z log. úrovně L na H vyvolá
přechodně interní logickou 1. |
 | Dynamický vstup. Přechod z log. úrovně H na L vyvolá
přechodně interní logickou 1. |
 | Vstup přenosu do aritmetického prvku |
 | Výstup přenosu z aritmetického prvku |
 | Vstup „výpůjčka“ do aritmetického prvku |
 | Výstup „výpůjčky“ aritmetického prvku |
 | Seskupení bitů. „m“ je nejvyšší mocnina dvou ve
skupině. Místo hvězdičky přijde označení druhu závislosti. Viz závislosti. |
| / -lomítko |
Odděluje od sebe označení jednotlivými závislostmi
určených vstupů, adres, funkcí atd. Určuje podob- ně jako nebo, které budou vybrány. Viz závislosti. |
|
, -čárka |
Odděluje bez logického významu. Viz závislosti. |
Označení závislosti
Vstupy a výstupy „ovlivňované“ a „ovlivňující“:
Vstup nebo výstup, který ovlivňuje jiné vstupy nebo výstupy, se označuje písmenem, které udává závislost (např. G). Za ním následuje identifikační číslo.
Každý vstup nebo výstup, na který ovlivňující vstup působý, se označí tímtéž číslem.
Závislost G (AND)
Pokud je vstup Gm interně v log. 1, jsou všechny vstupy a výstupy ovlivňované Gm, na svých normálně definovaných interních logických úrovních. Je-li vstup Gm interně v log. 0, jsou všechny ovlivňované vstupy a výstupy rovněž interně v log. 0.
Závislost C (Control)
Řídící vstupy povolující nebo blokující datové vstupy paměťových prvků (D, J, K, R, S). Je-li vstup Cm na interní log. 1, pak jsou datové vstupy m povoleny. Je-li vstup Cm na interní log. 0, jsou vstupy ovlivňované Cm zablokovány a nemají na funkci součástky žádný vliv.
Závislost M (Mode)
Závislost režimu (mode) udává jak působení různých vstupů a výstupů obvodu závisí na režimu,
v němž obvod pracuje. Pro ovlivňující vstup Mm se jednotlivá m určující režim činnosti vstupů nebo
výstupů oddělují lomítky. Pokud mají v některých režimech tentýž vliv, uzavřou se do závorky.
Závislost M (Mode) ovlivňující vstupy.
Funkce obvodu je určena dvojkovým číslem působícím na seskupení bitů. Výsledkem seskupení bitů je číslo, které udává funkci obvodu. Ve schématické značce je číslo udáno v desítkové soustavě.
U tohoto obvodu se s každou náběžnou hranou hodinového impulsu:
0 -není uvedena u žádné funkce-to znamená, že vstupy na obvod nepůsobí. Stav obvodu se
nemění.
1 -data se paralelně naplní přes vstupy 1,4D.
2 -data se budou posouvat dolů a sériově plnit prvním vstupem 2,4D
3 -obsah obvodu se zvětší o 1.
Závislost M (Mode), ovlivňující výstupy
U tohoto obvodu se při:
M1 = 0 přepisuje vstup 2D na výstup průběžně po celou dobu trvání úrovně log. 1 na vstupu C2.
Při M1 = 1 se sice do obvodu zapisuje po celou dobu trvání log. 1 na vstupu C2, ale na výstupu se zapsaná úroveň objeví až po přechodu C2 na původní hodnotu, tj. log. 0.
Vstup M1 tedy vlastně řídí, zda se obvod chová nebo nechová jako obvod s opožděným výstupem.
Závislost A (Address)
Závislostí A znázorňujeme, především u pamětí, funkci volby zadaných částí obvodu
(v lit. 1 „částí
mnohodimenzionálního pole“).
Část paměťového pole se obvykle označuje jako slovo. Adresní závislost umožňuje symbolické znázornění celého pole. Vstup pole znázorněný u určitého prvku této „obecné části“? je společný odpovídajícím prvkům všech zvolených částí pole. ...
- 1. Integrované obvody - 2 / Nejdůležitější údaje 1. české vyd. Praha: Nakladatelství HEL, 1998, ISBN 80-902059-8-4, s. 14-30
- 2. POLÁČEK, D., Technické kreslení podle mezinárodních norem III. / Pravidla tvorby výkresů a schémat v elektrotechnice,Ostrava: MONTANEX, a. s., 1995,ISBN 80-85780-28-3, s. 240-250