Transil (Z angl. Transient Voltage Suppressors Diode), je polovodičový prvek sloužící k ochraně elektronických obvodů před napěťovými špičkami. Jde v podstatě o speciální Zenerovu diodu (unipolární transil) nebo sériové spojení dvou takových diod pólovaných proti sobě (bipolární transil).
Schématická značka:
Nejdůležitější vlastností bipolárního transilu je, že pokud dojde k přetížení, tak se nepřeruší, ale zkratuje a tím nadále chrání obvody, které by jinak byly zničeny. Až při velkém přetížení a následné destrukci (roztavení a částečnému odpaření) se může rozpojit. Dále má oproti Zenerově diodě ostřejší přechod v oblasti Zenerova napětí. Díky tomu je reakce transilu na překročení Zenerova napětí velice rychlá.
Z voltampérové charakteristiky je patrné, že do určité hodnoty napětí teče transilem nulový proud. Po překročení této hodnoty dojde k rychlému otevření přechodu a transil udržuje napětí na prakticky konstantní hodnotě. Maximální proud, který transilem může protékat bez poškození, je dán typem a většinou odpovídá špičkovému výkonu v intervalu 0,6-15 kW při délce pulsu 1 µs.
Parametry bipolárního transilu:
IPP (IPPM) -maximální přípustný impulsní proud v provozním režimu, špičkový impulzní proud;
VC (VCL) -(Clamping Voltage) maximální fixační napětí pro maximální amplitudu impulzu špičkového proudu Ipp;
VRWM (VWM) -špičkové zpětné (reverzní) napětí, maximální provozní napětí při kterém se transil začíná otevírat;
IR (ID) -svodový proud při VRWM tj. než se začne transil otevírat a svádět proud na zem.
VBR -(Break-Down Voltage) Napětí při kterém dochází k prudkému nárůstu proudu a rychlost nárůstu proudu překračuje rychlost nárůstu napětí;
PPPM -maximální špičkový přípustný výkon rozptýlený součástkou pro daný tvar a trvání impulzu při okolní teplotě nejvýše 25° C;
C -kapacita v uzavřeném stavu, během provozu její hodnota záleží na přiloženém
napětí.
V propustném směru se unipolární transil chová jako dioda. V závěrném směru má vlastnosti transilu.
Schématická značka: